Konečně i u nás minulý týden dala o sobě vědět paní zima a  naší zahradu pokryla sněhová peřina 20 cm vysoká. Ne všichni pejsani projevili nadšení ze sněhové nadílky jako Viki. Nějaké to kolečko v prašanu oběhli, pak honem rychle zpět ke krbu, ale Vikuš do západu slunce nebylo možné dostat domů, řádila jako sněžný drak.
Zima si pro nás připravila i trošku nemilé překvapení. O uplynulém víkendu jsme měli odjet na výstavu do německého Norimberku. Podmínky na cestu ideální nebyly, teploměr ukazoval - 17 stupňů, ale silnice byly celkem sjízdné. Ráno v den odjezdu byla Viki velmi nervózní, stále kňučela a neustále po mně skákala, ještě jsem nic podobného u ní nezažila. Z domu nechtěla jít a do auta nastoupit tvrdošíjně odmítala. Vydali jsme se na cestu, ale po desíti kilometrech nám naše jinak spolehlivé auto vypovědělo službu. Mohli jsme sice přestoupit do druhého vozu, ale všichni jsme měli podivný pocit, rozhodli jsme se raději zůstat doma. Myslím, že Viki něco tušila, neboť po návratu byla její nervozita náhle ta tam.