Tento týden nás čekalo osmé a deváté loučení. V pondělí nám do nového domova odcestovala Ifigenie a v úterý Iva. Obě holčičky odjely do Německa a shodou okolností se také budou obě věnovat mantrailingu. Majitelé Ifigenie mě kontaktovali již před rokem, v době kdy byla na světě švycká štěňátka z vrhu H. V tu dobu jsem však už žádnou volnou fenečku neměla. Tento rok jim štěstí přálo a svojí švycké holčičky se dočkali. Ifigenii smutno nebude, bude vyrůstat ve společnosti dvou bígliček, které také pocházejí z Čech.
A jaký byl příběh Ivy ? Počátkem roku mě kontaktovala chovatelka honičů ze Švýcarska, jestli bych mohla rezervovat jedno z našich plánovaných štěňátek zájemci do Německa. Znala můj vztah k našim pejsanům a vycítila i to, s jakou láskou jsou naše štěňátka vychovaná. Ví, jak jsou první týdny výchovy velmi důležité pro budoucí život pejska, pro pohodový vztah s majitelem a pro jeho celkovou vyrovnanost.

Můj přístup se jí velmi líbil a naší chovatelskou stanici doporučila. Jako člověka i jako chovatele mě tato důvěra od chovatelky ze země původu nesmírně potěšila. Spojila jsem se tedy s Alex a ta si vybrala svoji Ivu. Když bylo štěňátkům 4 týdny, neváhala jet přes 500 km, aby se podívala na svojí tolik očekávanou holčičku. Setkání bylo velmi vřelé a Alex byla z návštěvy u nás i ze smečky skotačících štěňátek nadšená. Dnes je tedy šťastnou majitelkou Ivy a zároveň mojí přítelkyní. S velkou netrpělivostí teď budu čekat na novinky, jak se holčičkám bude dařit v jejich poslání. Věřím, že jsme jim dali do vínku ten nejlepší možný základ. Tak hodně štěstí a úspěchů Ivo a Ifigenie!
Doma nám ještě pár dní bude dělat radost Igorek, který byl po odjezdu sestřiček jako tělo bez duše. Toho si okamžitě všimla naše zlatíčko Viki a rázem mu na splíny dala zapomenout.  Viki má prostě kouzelnou povahu.