Dnes byl moc prima den. Celé dopoledne jsem netrpělivě čekala na příjezd Dantíka syna Terezky. Dočkala jsem se a s jeho skvělou rodinou jsme strávili krásné letní odpoledne. S Radkou jeho paničkou rády vzpomínáme na první okamžiky našeho přátelství. Když bylo štěňátkům asi čtyři týdny, napsala mi do knihy návštěv ,, je to velké pokušení,,. Pozvala jsem je tehdy ať se na těch dvanáct ,, pokušitelů,, přijedou jen tak podívat. Jak to dopadlo je jasné. Dnes je krásný Dante miláčkem rodiny, ale abych nezapomněla doma na výletníky čekal stejně milovaný Bertík (bráška naší Dorotky).

Kluci se do auta oba nevešli, tak přijel jen Dante.
Na Dantíkovi je vidět, že si žije šťastný život, kouká mu to z očí.